Časté dotazy

Finanční poradce především nesmí být finanční prodejce. Finanční poradce je dnes už naštěstí člověk, který má odbornou způsobilost a dobrou kvalifikaci, protože to dnešní trh vyžaduje. Uzavřít si povinné ručení nebo vyřídit refinancování hypotéky lze snadno přes internet. Finanční poradce ale nabízí jiný úhel pohledu a věc dokáže dopodrobna vysvětlit, to je ta přidaná hodnota. Usnadňuje klientovi v rozhodování.

Nabízím dva typy služeb. Jeden typ služby je zprostředkování konkrétního produktu, druhý typ je finanční plán. U prostého zprostředkování náleží odměna od konkrétní finanční instituce, jedná se o takzvaný provizní systém. Nutno říci, že provizní systém je nastavený rovnocenně, kde modrá instituce zaplatí stejně, jako ta červená.

U druhého typu služby se jedná o odměnu za finanční plán. Je to výstup, podle kterého lze sestavit optimální portfolio. Smluvní vztah je mezi mnou a klientem a klient platí předem domluvenou částku až po vyhotovení celého plánu. Výhodou této služby je, že klient přesně ví, za co platí a nečekají ho žádné skryté poplatky.

Samozřejmě. Vztah je postaven na důvěře a dobrovolnosti, není dán žádnou smlouvou. Je to jako chodit do oblíbené restaurace, rádi se tam vracíte, ale jít tam rozhodně nemusíte.

Hypoteční úvěr je spotřebitelský úvěr na uspokojení bytových potřeb, který je vždy zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Výhodou tohoto úvěru je velmi výhodná úroková sazba, díky zajištění a dlouhá doba splatnosti, obvykle až na 30 let. Tím lze splátku optimálně snížit na snesitelnou úroveň. Existuje i výjimka, tedy neúčelová americká hypotéka, kde sice je zajištěno zástavním právem, ale peníze můžete použít na cokoliv. Nevýhodou je kratší doba splatnosti, obvykle maximálně 25 let a vyšší úrok, než je na hypotéce účelové.

Úvěr ze stavebního spoření musí být vždy účelový - uspokojení bytových potřeb, ale nemusí být vždy zajištěný zástavním právem. Oproti hypotečnímu úvěru má tu výhodu, že při menších investicích například při rekonstrukci se nemusí zajišťovat zástavní právo k nemovitosti a proto celý proces schvalování je rychlejší. Takto lze pořídit prostředky až do jednoho milionu korun. Nevýhodou je vyšší úroková sazba, kterou lze snížit na srovnatelnou úroveň hypotečního úvěru zřízením zástavního práva.

Jedná se o úvěr, který pomáhá klientovi uspokojit bytové potřeby, aniž by nesplňoval podmínky standardního úvěru ze stavebního spoření. To platí v případě, kdy klient nespoří dostatečnou dobu – minimálně dva roky, případně nemá dostatečně naspořenou částku. Podmínkou zřízení překlenovacího úvěru je i zřízení stavebního spoření po dobu překlenovacího úvěru platí zákazník pouze úroky a zároveň si spoří na účtu stavebního spoření. Při ukončení překlenovacího úvěru, je tento úvěru jednorázově splacen naspořenými vklady na účtu stavebního spoření a teprve potom zákazník začíná splácet řádný úvěr ze stavebního spoření anuitním způsobem, jako například hypotéku. Naopak řádný úvěr už může být v případě, kdy klient splnil podmínky v překlenovací fázi úvěru ze stavebního spoření.

Spotřebitelské úvěry lze členit na:

a) spotřebitelské úvěry na bydlení – zajištění bytových potřeb, tedy hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření, případně překlenovací úvěr

b) spotřebitelské úvěry jiné, než na bydlení – klasický neúčelový úvěr na cokoliv v bance, kreditní karta, kontokorent, revolvingový úvěr

c) vázaný spotřebitelský úvěr – klasický splátkový prodej, úvěr je navázán na prodej zboží nebo služby.

Spotřebitel má právo doplatit úvěr zcela nebo z části a to kdykoliv během trvání smluvního vztahu. Vzniká tím nárok na celkové snížení nákladů o výši úroků a dalších nákladů, které by spotřebitel musel platit, kdyby nedošlo k předčasnému nebo částečnému splacení úvěru.

Věřitel má právo na účelně vynaložené náklady v souvislosti za předčasné splacení. Lze rozdělit do dvou kategorií:

a) U spotřebitelského úvěru na bydlení si věřitel účtuje účelně vynaložené náklady, které vzniknou s tímto úkonem, jedná se zejména o administrativní poplatky typu poměrné náklady na zaměstnance, náklady na tisk, kopírku. V žádném případě nesmí jít o ušlý úrokový výnos banky. Pokud zajištěnou nemovitost prodáváte po 24 měsících a tam je 1% z předčasné splátky, maximálně však 1%.

Jsou zde ale zákonné výjimky typu úmrtí, dlouhodobá nemoc nebo invalidita jak dlužníka, tak i jeho partnera, pokud dojde k výraznému snížení schopnosti splácet, například formou plnění v rámci pojištění určeného k zajištění splacení úvěru.

Dále lze každý rok až 25 z celkové sjednané výše umořit během 1 měsíce před dnem výročí fixace, dále do 3 měsíců poté, co poskytovatel sdělil novou výši úrokové sazby, u plovoucí úrokové sazby.

b) U ostatních spotřebitelských úvěrů nesmí přesáhnout maximálně 1% z předčasné splacené části. Pokud je doba mezi sjednáním a předčasným splacením kratší jednoho roku, musí být pouze 0,5%.

Je to roční procentuální sazba nákladů, kterou spotřebitel zaplatí v průběhu jednoho roku, tedy procentuální podíl z dlužné částky. Jedná se zejména o úrok, a další poplatky s úvěrem spojené, jako například poplatek za sjednání úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatek za pojištění schopnosti splácet a podobně.

Životní pojištění lze rozdělit do dvou základních kategorií:

a) Rizikové životní pojištění - kryje základní riziko smrti a u většiny produktů lze pojistnou ochranu rozšířit o pojištění nemoci nebo úrazu, případně i o další typy neživotních pojištění, neobsahují rezervotvornou složku a veškeré zaplacené pojistné jde na krytí rizik, nesplňuje podmínky soukromého životního pojištění z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití, a proto není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně.

b) Investiční životní pojištění – je v podstatě stejné, jako rizikové životní pojištění, ovšem obsahuje rezervotvornou složku, kde kromě placení rizik si klient vytváří finanční rezervu. Takto nastavená složka splňuje podmínky pro odpočtu životního pojištění ze základu daně.

Jsou to veškerá ostatní pojištění, která nespadají pod životní pojištění. Patří sem typicky pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění osob (úrazové pojištění, cestovní pojištění).

Výluky jsou věci nebo rizika, které jsou vyňaty z pojistného krytí. Škody na nich či jimi způsobené pojišťovna nebude hradit. Některé z nich lze připojistit za zvýšené pojistné.

a) Výpověď ke konci pojistného období - výpověď musí být doručena nejméně 6 týdnů před výročním dnem pojistné smlouvy (den a měsíc počátku smlouvy) na adresu pojišťovny. U životního pojištění, které je hrazeno z pravidla měsíčně, se pojistné období bere jeden měsíc.

b) Výpověď do 2 měsíců od data sjednání pojistné smlouvy - ve lhůtě do 2 měsíců od data sjednání lze pojistnou smlouvu vypovědět. Pojišťovna následně vrátí přeplatek na pojistném tzv. nespotřebované pojistné.

c) Výpověď do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události - pokud došlo k pojistné události, lze pojistnou smlouvu vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku této pojistné události. Dnem doručení výpovědi začíná běžet jednoměsíční výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojišťovna vrátí případný přeplatek na pojistném

d) Úmrtím pojistníka

e) Dohodou

f) U povinného ručení – změnou vlastníka vozidla, nesouhlasem s cenou, z důvodu odhlášení vozidla z registru vozidel

Spoření je z pravidla pravidelné odkládání menší části příjmů. U spoření nehrozí ztráta, ale nenese žádný výnos. Spoříme například v bance, kde jsou sice naše peníze v bezpečí, ale úrok je téměř nulový. Hlavním znakem je, že riziko nese banka. Na rozdíl od investic, kde riziko nese právě klient, který je ale za riziko odměněn vyšším zhodnocením.

Je to nárust cenové hladiny za určité období, nejčastěji za jeden rok, vyjádřeno v procentech. V praxi to znamená, že každým rokem si za stejnou sumu koupím měně zboží a služeb, než v roce předešlém. Uvedu na příkladu: 1.1.2021 jsem si uložil na běžný účet 100.000,-. Dne 31.12. se podívám na účet a stále tam mám 100.000,-, ale díky inflaci 3% si za tuto sumu koupím zboží a služby, jako za 97.000,- Inflace je velmi nebezpečný jev zejména z dlouhodobého hlediska, protože je skrytá. Jako příklad uvedu, že v roce 2000, když bychom měli milion korun, v roce 2020 už má hodnotu pouze 650.000,-

O naspořené prostředky v bance přijít nemůžu, protože jsou pojištěné až do 100.000 EUR. Ovšem díky špatné investici mohu přijít o vše, zejména pokud se nebudu řídit základními pravidly. Těmi jsou zejména:

- Nebudu investovat do něčeho, co je podezřelé, neznámé nebo kde je podezřele snadný výnos. Vždy totiž platí, že čím větší výnos, tím větší riziko

- Své portfolio rozkládám do vícero částí, nesázím vše na jednoho koně

- Před investicí se poradím s odborníkem a nechám si vše polopatě vysvětlit - Neřídím se emocemi ale selským rozumem

Dodavatel energií je ten, od koho kupujeme elektřinu a plyn, distributor je ten, kdo nám ty energie dopraví domů. Dodavatele si můžeme svobodně vybrat sami, distributor je dán místem bydliště.

Na faktuře platíme dvě základní složky ceny.

a.) Deregulovaná složka – to je cena za spotřebovanou komoditu (elektřina a plyn), uvádí se v korunách za MWH, druhá složka je zde stálý poplatek, což je paušální měsíční poplatek dodavateli. Výhodou je, že tuto složku ceny můžeme ovlivnit tím, že si najdeme co nejlevnějšího dodavatele.

b.) Regulovaná složka – tuto složku ceny nemůžeme nijak ovlivnit, vyhlašuje ji energetický regulační úřad. Patří sem:

- Poplatky za distribuci (distribuční sazba, poplatek za příkon, za dodávku plynu)

- Systémové služby a služby regulátora trhu

- Cena za výkup obnovitelných zdrojů (elektřina)

- DPH