Jak dosáhne majitel firmy finanční nezávislosti?

Profesionální správa portfolia pro majitele firem spočívá nejen v efektivním přerozdělení stávajícího majetku, ale především v jeho ochraně prostřednictvím pečlivé diverzifikace. Postupné vyplácení nerozděleného zisku a investice na rodné číslo umožňují majitelům budovat další zdroje aktiv, z nichž mohou čerpat trvalou rentu. Tento přístup jim poskytuje cestu k dosažení skutečné finanční nezávislosti, kterou lze vnímat ve dvou klíčových rovinách:

• Postupné přerozdělování majetku na rodné číslo.
• Vytváření dalších dvou pilířů aktiv, které výrazně snižují riziko.
• Významné daňové úspory díky využití daňového testu.
• Učím majitele vnímat majetek z pohledu nekonečného horizontu s důrazem na mezigenerační předávání.
  
  

• Vytváření příjmu z vlastnictví firmy namísto aktivního řízení.
• Optimalizace společenské smlouvy s důrazem na plánování nástupnictví a dědického procesu.
• Systematická příprava na ukončení podnikatelské činnosti vlastníka a vytvoření EXIT strategie.

Hlavním cílem je především ochrana majetku, zatímco jeho pozvolný růst je až druhotným záměrem. Tento růst nemusí směřovat k dosažení vysokých dvouciferných výnosů, protože takové výnosy přirozeně přinášejí i vyšší riziko. Vyšší míra zisku a rizika je zohledněna v samotném podnikání. Prostředky investované na rodné číslo slouží spíše jako konzervativnější část portfolia. Z praktických zkušeností vyplývá, že většina podnikatelů má majetek rozložen tak, že 85 % jejich celkového majetku tvoří právě jejich vlastní podnikání. Ti, kteří se více zamýšlejí, jsou schopni získávat peníze z firmy a investovat je do nemovitostí na fyzickou osobu nebo udržovat hotovost, kterou využívají pro příležitostné investice. Z níže uvedeného je zřejmé, že zde chybí jakákoli smysluplná diverzifikace.

V západních zemích podnikatelé často uplatňují princip tří pilířů pro rozložení majetku. Tyto tři klíčové oblasti mohou být doplněny spekulativními aktivy, hotovostí, uměním nebo kryptoměnami, které obvykle tvoří 5-10 % celkového portfolia.

Prvním pilířem je samotné podnikání, tedy vlastní firma. Tato investice se vyznačuje vysokým potenciálním výnosem, ale také vysokým rizikem. Z pohledu majitele, který svou firmu dobře zná, může být logické investovat především zde. V České republice však podnikatelé často spoléhají na to, že jejich byznys bude vždy úspěšný, a kvůli touze po vysokých ziscích mají tendenci tuto oblast převažovat. Velkou chybou bývá, když nerozdělený zisk zůstává léta ve firmě nevyužitý, aby se předešlo dalšímu zdanění.

Druhým pilířem jsou nemovitosti, které zajišťují diverzifikaci a stabilní příjem. Nemovitosti mohou být vlastněny buď prostřednictvím fondů, nebo, jak je u nás oblíbené, v podobě fyzických nemovitostí, tedy „cihel“. Třetím pilířem je globálně diverzifikované portfolio finančních aktiv, které přináší systematickou strukturu v globálním měřítku a zahrnuje i cizí měny, což zvyšuje diverzifikaci.

Jak již bylo zmíněno, tyto tři pilíře nemusí tvořit celých 100 % portfolia, protože je vhodné zvažovat i alternativní složky, jako jsou hotovost, kryptoměny, umění nebo drahé kovy. Toto správné nastavení poskytuje podnikateli jistotu, že v případě poklesu jednoho pilíře budou ostatní dva fungovat jako opora. Doplňková složka portfolia může sloužit buď jako stabilizační prvek, nebo přidat určitou míru rizika a potenciálního zisku.